sláva
Czech
Etymology
From Proto-Slavic *slava.
Noun
sláva f
Declension
Declension
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | sláva | slávy |
| genitive | slávy | sláv |
| dative | slávě | slávám |
| accusative | slávu | slávy |
| vocative | slávo | slávy |
| locative | slávě | slávách |
| instrumental | slávou | slávami |
Synonyms
- (fame): věhlas m, proslulost f
Related terms
Further reading
- sláva in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- sláva in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
Slovak
Etymology
From Proto-Slavic *slava.
Pronunciation
- IPA(key): /ˈsɫaːva/
Noun
sláva f (genitive singular slávy, nominative plural slávy, genitive plural sláv, declension pattern of žena)
- glory
- fame
- (colloquial) celebration
Declension
Declension of sláva
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | sláva | slávy |
| genitive | slávy | sláv |
| dative | sláve | slávam |
| accusative | slávy | slávy |
| locative | sláve | slávach |
| instrumental | slávou | slávami |
Derived terms
Further reading
- sláva in Slovak dictionaries at korpus.sk
This article is issued from
Wiktionary.
The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike.
Additional terms may apply for the media files.