telegraf

Etymology

From French télégraphe. Compound of Ancient Greek τῆλε (têle, “at a distance, far away”) + -γράφος (-gráfos).^[1][2][3]

Pronunciation

• IPA^(key): /ˈtɛlɛɡraf/
• Rhymes: -raf
• Hyphenation: te‧le‧graf

Noun

telegraf m inan

1. (historical) telegraph [18th c.]
   • 1894, Karel Ryska, “Edison”, in Ottův slovník naučný‎, volume 8, Praha: J. Otto, page 382:

     Naučiv se na stanicích zacházeti s telegrafem a seznav jeho podstatu, vymýšlel od té doby různé apparáty elektrické, až r. 1862 obdržel místo v telegrafické kanceláři v Port Huroně.

     Having learned how to work with the telegraph and having understood its nature, he kept inventing various electrical apparatuses from that time, until he finally received a job in a telegraphic office in Port Huron.

2. (historical) institution providing telegraphic services
   • 1894, Vladimír Pech, “Morava”, in Ottův slovník naučný‎, volume 28 – Doplňky, Praha: J. Otto, page 382:

     Telegraf státní má na Moravě 331 úřadů.

     The state telegraph has 331 offices in Moravia.

References

Further reading

• telegraf in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• telegraf in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989

Pronunciation

• IPA^(key): /teleɡraːf/, [tˢeleɡ̊ʁɑːˀf]

Noun

telegraf c (singular definite telegrafen, plural indefinite telegrafer)

1. telegraph

Noun

telegraf m inan

1. telegraph

Pronunciation

• IPA^(key): /telěɡraf/
• Hyphenation: te‧le‧graf

Noun

telègraf m (Cyrillic spelling телѐграф)

1. telegraph

Noun

telegraf m

1. telegraph