mrtvý

See also: mŕtvy

Czech

Etymology

From Proto-Slavic *mьrtvъ, from Proto-Indo-European *mr̥twós, *mr̥tós, ultimately from the root *mr̥-, *mer- (“to die”).

Pronunciation

IPA^(key): /ˈmr̩tviː/
Audio (file)

Adjective

mrtvý

dead

Declension

declension

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	mrtvý		mrtvá	mrtvé
genitive	mrtvého		mrtvé	mrtvého
dative	mrtvému		mrtvé	mrtvému
accusative	mrtvého	mrtvý	mrtvou	mrtvé
vocative	mrtvý		mrtvá	mrtvé
locative	mrtvém		mrtvé	mrtvém
instrumental	mrtvým		mrtvou	mrtvým
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	mrtví	mrtvé		mrtvá
genitive	mrtvých
dative	mrtvým
accusative	mrtvé			mrtvá
vocative	mrtví	mrtvé		mrtvá
locative	mrtvých
instrumental	mrtvými

Antonyms

živý m

Related terms

smrt f
smrtka f
mrtvolný m
mrtvola f
umrlec m
zemřít
umrtvit

This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.