vítr

See also: Vitr

Czech

Etymology

From Proto-Slavic *větrъ, from Proto-Indo-European *h₂weh₁-.

Pronunciation

IPA^(key): /ˈviːtr̩/
audio (file)

Noun

vítr m

wind (movement of air)

Declension

Declension

	singular	plural
nominative	vítr	větry
genitive	větru	větrů
dative	větru	větrům
accusative	vítr	větry
vocative	větře, větre	větry
locative	větru	větrech
instrumental	větrem	větry

Derived terms

větrat
větrník
větroplach
větroň
závětří
povětří
bezvětří

Related terms

větrat

See also

Further reading

vítr in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
vítr in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989

This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.