terén

See also: teren and téren

Czech

Etymology

From French terrain.

Noun

terén m

  1. ground
    • Vrstevnice (také izohypsa) je křivka, která na mapě či v terénu spojuje body se stejnou, předem určenou nadmořskou výškou.

Derived terms

  • terénní (vozidlo)

Further reading

  • terén in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • terén in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989

Hungarian

Etymology

tér +‎ -e +‎ -n

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈtɛreːn]
  • Hyphenation: te‧rén

Noun

terén

  1. superessive singular of tere
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.