pahýl

Czech

Noun

pahýl m

  1. stub (something blunted, stunted, or cut short)
    • 1959, Alois Jirásek, Staré pověsti české:
      Když pak dub sešel a z kmene zůstal jen pahýl, putovali sem kováři i venkované a zatloukali do něho hřeby.
    • 1980, Viktor Dyk, Dvě noci:
      A větve bezlisté ve svitu luceren, jak pahýl mrzákův se zdály rozpínati.
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.