diktovat
Czech
Etymology
Verb
diktovat impf (perfective nadiktovat)
- To dictate (rule a country)
Conjugation
Conjugation
| Present forms | indicative | imperative | ||
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | důvěřuji, důvěřuju (coll.) | důvěřujeme | — | důvěřujme |
| 2nd person | důvěřuješ | důvěřujete | důvěřuj | důvěřujte |
| 3rd person | důvěřuje | důvěřují, důvěřujou (coll.) | — | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive diktovat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | důvěřoval | důvěřovali | důvěřován | důvěřováni |
| masculine inanimate | důvěřovaly | důvěřovány | ||
| feminine | důvěřovala | důvěřovaly | důvěřována | důvěřovány |
| neuter | důvěřovalo | důvěřovala | důvěřováno | důvěřována |
| Transgressives | present | past |
| masculine singular | důvěřuje | — |
| feminine + neuter singular | důvěřujíc | — |
| plural | důvěřujíce | — |
Related terms
This article is issued from
Wiktionary.
The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike.
Additional terms may apply for the media files.